MaFyKy šutry

(c)PC-MarKo.cz 2016

KONTAKT

 

E-mailujte na adresu:

Telefonujte na číslo: 724 187 656

Našel jsem

 

ACHÁT

Moje naleziště: Kozákov, Frýdštejn - Bezděčín

Achát, zpravidla koncentricky jemně i hrubě proužkovaná odrůda chalcedonu, v níž se střídají různě zbarvené vrstvičky jemně vláknitého křemene a opálu; tvrdost kolem sedmi, hustota kolísá. Vyskytuje se zejména v dutinách mandlovcových hornin. Vrstvičky achátu bývají pestře zbarvené a vyjadřují zpravidla průběh dutiny, ve které se srážel křemičitý gel. Uprostřed achátu bývají dutiny vyplněné po stěnách krystaly např. křišťálu, ametystu. Podle kresby a barev proužků se rozeznává achát okatý, obláčkový, hvězdový, páskový aj. Mechový achát obsahuje tmavě zelené, rezavě červené nebo černé mechovité útvary chloritických nerostů (viz též chlority), červených a hnědých hydroxidů železa a manganu. V ČR se acháty vyskytují v permských melafyrech v severních Čechách (Kozákov, Železnice, okolí Lomnice nad Popelkou, Nové Paky). Známá naleziště jsou Idar-Oberstein v Porýní a hlavně v Brazílii (stát Rio Grande do Sul) a Uruguayi, ve Vysokém Atlasu (Maroko) a jinde. Jemně pórovité acháty lze uměle přibarvovat. Již od starověku se z achátů zhotovují ozdobné předměty, užívají se také v technice (kameny do ložisek a kulových mlýnů, břity vah, třecí misky). Název podle starověké řeky Achates (dnešní Dirillo) na jihu Sicílie.

 

AMETYST

Moje naleziště: Kozákov, Frýdštejn - Bezděčín

Ametyst, fialová odrůda křemene; zabarvení je způsobeno příměsí železa a radioaktivním ozářením. Vyskytuje se v dutinách granitů a melafyrových mandlovců a na některých rudných a křemenných žilách. V ČR Bochovice, Ciboušov, Kozákov, na Slovensku Banská Štiavnica. Velmi hojný v melafyrech v Brazílii (stát Rio Grande do Sul) a Uruguayi, krystaly často ve velkých dutinách. Těžen na Urale (Rusko), Madagaskaru, Šrí Lance, ve Španělsku a jinde. Krásné krystaly z Vera Cruz v Mexiku. Vyhledávaný drahý kámen. Název z řeckého amethystos neopilý (podle středověké pověry měl pomáhal proti podnapilosti).

 

AUGIT

Moje naleziště: Paškapole (Bořislav)

Augit, jednoklonný minerál, složitý křemičitan s obsahem vápníku, hořčíku, železa a hliníku, ze skupiny pyroxenů. Titanová odrůda se nazývá titanaugit. V krátce sloupcovitých až tabulkovitých volných krystalech, zelenočerný až černý. T = 5,5 – 6, hustota 3,20 – 3,33 g•cm–3. Vyskytuje se zejména v bazických vulkanických horninách, v Česku známé volné krystaly z Vlčí hory u Černošína, Radechova u Kadaně a až 3 cm velké krystaly Mg bohatého augitu z Paškopole u Bořislavi. Název z řeckého augé záře, lesk.

 

FLUORIT

Moje naleziště: Štoly u Jílového (Děčín) - haldy, Křižany (pod Ještědem)

Fluorit, kazivec – krychlový minerál, fluorid vápenatý; nejčastěji zrnitý nebo v krychlích, méně často krystaluje v osmistěnech, velmi dobře štěpný podle osmistěnu. Fialový, zelený, žlutý, řůžový i bezbarvý, vzácně hnědý. T = 4, hustota 3,2 g/cm3. Výskyt na rudných žílách, v pegmatitech a jinde. V ČR fluoritová ložiska: Vrchoslav u Teplic, Moldava, Jílové u Děčína, Harrachov, Sn-W ložiska Cínovec a Horní Slavkov, světová ložiska v Číně, USA, Mexiku, Anglii, Německu, Francii a jinde. Používá se pro výrobu sloučenin fluoru, v hutnictví, ze zbarvených kamenů se často zhotovují ozdobné předměty; vzácně se brousí, např. růžové fluority z okolí Sv. Gottharda ve Švýcarsku. Název z latinského fluere téci, stékati (vyjadřuje schopnost fluoritu snadno tavit rudy). Kazivec je české synonymum, které zavedl J. S. Presl v díle Nerostopis.

 

CHABAZIT

Moje naleziště: Řepčice u Litoměřic, Kozákov

Chabazit, klencový minerál, hydratovaný křemičitan vápníku a hliníku, zeolit z řady chabazitu. V klencích a dvojčatech, bílý, žlutý, skelně lesklý, štěpný. T = 4,5, hustota 2,05 – 2,18 g•cm–3. Vyskytuje se poměrně hojně v dutinách bazických vulkanických hornin. V ČR je znám zejména z Řepčic u Ústí nad Labem, z Kozákova u Turnova, z alpských žil ve Štětínově na Moravě.

 

CHALCEDON

Moje naleziště: Kozákov, Frýdštejn - Bezděčín

Chalcedon, mineralogie skrytě krystalická, jemně vláknitá odrůda křemene, oxid křemičitý. Průsvitný, šedý, bílý, namodralý, T = 6,5, hustota 2,59 – 2,61 g•cm –3. Vyskytuje se zejména v dutinách výlevných hornin, v ČR v Podkrkonoší, významná naleziště v Německu (Idar-Oberstein), Brazílii, Indii, znám i z povrchových částí některých rudných ložisek (Štítník, Železník na Slovensku). Používá se k ozdobným účelům. Nazván podle naleziště a starověkého tržiště drahých kamenů Chalkedónu v Bythinii (dnešní předměstí Istanbulu Kadiköy).

 

JASPIS

Moje naleziště: Kozákov, Frýdštejn - Bezděčín

Jaspis, zeleně, žlutě, červeně i jinak zbarvená směs chalcedonu, mikroskopického křemene a opálu. Jaspisy se nacházejí v Podkrkonoší, světové naleziště na Urale, v Sasku, Porýní, Indii, Brazílii a Egyptě. Červené jaspisy zdobí Svatováclavskou kapli Svatovítské katedrály v Praze a stěny kaplí na Karlštejně, bohaté sbírky uměleckých předmětů z jaspisů jsou shromážděny v petrohradské Ermitáži a v majetku indických mahárádžů. Pro krásné zbarvení oblíben již ve starověku, v bibli je popisován jako jashpeh, zatímco Asyřané kolem 1500 př. n. l. ho nazývali jashpu.

 

FOTOGALERIE

 

Kde jsem byl

 

Důlní skály

4 km západně od Ještědu

navštíveno: 7.7.2000

Křemen - bílé až červené krystaly, skalní stěny povlečeny vrstvou krystalů (velké plochy - m*m)

Ve východní části vyrubaný otvor 120*50 cm do 6m štoly - nenalezena.

 

Frýdštejn - Bezděčín

navštíveno 21.7.2002

Živý lom - melafyr

Achát, Chalcedon, Jaspis, Kalcit

 

Křižany

bývalý důl pod Ještědem (vchod do štoly na zahradě)

navštíveno: červenec 2000

Fluorit spíše kusový, nalezeno na haldě nad vchodem do štoly

 

Na dolech - Kryštofovo údolí

navštíveno: červenec 2000

Sirníky - přesněji neurčeny, nalezeno na haldách u zasypaných vchodů do štol, silně zvětralé, krystaly viditelné pod lupou.

Pyrit, Markazit, Sfalerit, Galenit

 

Paškapole u Bořislavi

navštíveno 22.4.2002

Záseky podél silnice E55, na vrcholu sedla - nalezeno v hlíně.

Augit - krystaly až 2cm, větší krystaly silně zvětralé

 

Řepčice obec u Litoměřic

Chabazit - nalezeno přímo ve vesnici v malém otvoru a na haldě.

 

Solvayův lom - Kryštofovo údolí

Těžba ve vápencovém lomu ukončena ve 20. letech.

Stěny puklin v lomu povlékány až 10 cm silnou vrstvou Sintru a agregátů krystalů Kalcitu.

navštíveno: červenec 2000

nalezen Sintr i Kalcit

 

Strážník kopec 640m

navštíveno 25. 7. 2002

Hvězdový Křemen. 1 ze 2 nalezišť na světě.

Naleziště 200m nad srubem ve svahu, viděn ze zelené turistické značky.

Strážník - Peřimov - okr.Semily - Lokalita CHKO vstup a "kutání" pod pokutou 5000 Kč.